30. 7. Bořivoj

Zítra: Ignác

Horní menu

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > O obci > Historie obce > Nejstarší dějiny obce do konce třicetileté války

Nejstarší dějiny obce do konce třicetileté války (do roku 1648)
       

     V místě, kde se nyní nachází Rokytnice, byly za dávných dob husté lesy a močály. V lesích pobíhala divoká zvěř a ve starých dutých stromech hnízdilo mnoho rojů divokých včel. Zejména na sever od obce byla krajina silně močálovitá a mnoha povrchními vodními zřídly. Asi 15 minut chůze od obce směrem k jihu protéká řeka Bečva, která dle starých záznamů měla své původní koryto blíže obce. Nynější její tok byl způsoben různými průtržemi mračen, povodněmi a konečně vyrovnán regulací řeky.O tom, kdy byla Rokytnice založena, nemáme žádných zpráv, ani o osadě Rokytničce, která se měla nacházeti poblíže obce. Je však známo ze starých písemností, že již v roku 1086 probíhala okolo nebo přes budoucí Rokytnici cesta zvaná „Hradská“, která byla součástí Hradské cesty napříč Moravou a spojovala dva župní hrady Olomouc a Přerov a vedla přes Brůdek (Brodek) a Rokytnici do Přerova, kde se vybíralo mýtné. Obyvatelé osad podél této cesty byli povinni dbáti nad bezpečností cestujících, a proto museli ji hlídati. Z míst výše položených dávali také výstražná znamení ohněm o blížícím se nepříteli. Také stráže, t. j. malé pevnůstky byly vystavěny na návrších v určitých vzdálenostech, a to asi na dohled oka a říkalo se jim „Na stráži“. O tom nás dosud poučují názvy pozemků zvaných „Na stráži“, jako například u Krčmaně, Brodku, Kokor a podobná stráž měla také býti nad Rokytnicí na kopci Lipové. V těchto strážních místech pak docházelo k trvalému osídlení. Je velmi pravděpodobné, že nejdříve vznikla tvrz s dvorem a vesnicí a poté nebo i současně menší osada při tvrzi. V té době byla Morava pod vládou Přemyslovců a správa země byla vykonávána panovníkem a jeho družinou, která se nazývala hradská organizace nebo také soustava. Nevládnoucí příslušníci panovnického rodu dostávali od panovníka úděly a jedním z údělů na Moravě byl Olomoucký. Tolik částečná citace z kroniky našeho rodáka pana Oldřicha Ševečka z roku 1969 a knihy obec ve staletích od Jaroslava Bednaříka z roku 2001.

      V roce 1348 na popud krále Karla IV. byly založeny zemské desky moravské pro úřední zápis majetkové, zejména pozemkové držby. V roce 1349 se tak poprvé v těchto zemských deskách písemně připomíná Rokytnice a její majitel Hereš (Heřman) z Rokytnice. Zápis z té doby uvádí, že Heřman si přibral na svůj majetek jako spolumajitele Sezimu z Prusinovic.  Zápisy v těchto deskách byly prováděny v latinském jazyce. Heřman z Rokytnice byl v roce 1382 nejvyšším zemským sudím (královský úředník). Takové postavení mohl dosáhnout pouze jako zámožný a známý šlechtic s požadovaným množstvím majetku a se zásluhami v královské službě. Proto lze téměř s jistotou tvrdit, že Rokytnice existovala v určitých podobách již daleko dříve. Zdejší tvrz se připomíná v r. 1385, kdy ji po smrti Heřmana vlastnil jeho zeť Vok z Kravař a ten ji prodal Rudolfu z Frenkštátu, uvádí se v deskách zápis o prodeji s textem „ tvrz s poddanými s patronátním právem kostela, ves Lukovou s mlýnem na Bečvě a příslušenstvím“. Tento zápis svědčí o tom, že u tvrze stával kostel. V písemnostech farního archívu se již v roce 1353 připomíná u kostela i fara.  

     Na tvrzi se vystřídalo několik rodů, ale až rod Ludaniců ji vlastnil delší dobu od roku 1466 do roku 1571, kdy zemřel poslední mužský potomek Václav z Ludanic. V roce 1557 se v zemských deskách píše o zámku v Rokytnici, který nechal vystavět Půta z Ludanic. V roce 1574 koupil statek se zámečkem Jetřich Podstatský z Prusinovic od Zachariáše z Hradce, který působil jako nejvyšší komorník markrabství moravského a také jako poručník nezletilé Kateřiny z Ludanic, které panství patřilo. V roce 1577 koupil rokytnické panství Joachim Haugvic z Biskupic, který se „usídlil na staré tvrzi, jež se podobala menšímu zámečku“. V roce 1582 při velkém požáru tento zámeček včetně dvora a vsi shořel. Majitel Joachim Haugvitz nechal postavit na místě tvrze nový renesanční zámek. Stavba začala hned v roce 1582 a zámek byl dokončen v roce 1591. Za třicetileté války utrpěla vesnice značné škody, zámek chátral a stal se neobyvatelným. Karel Haugvitz prodal panství rokytnické v roce 1663 olomouckým jezuitům, kteří dali starý renesanční zámek strhnout a na jeho místě nechali vybudovat rozsáhlý barokní zámek, který byl jednopatrový a půdorys měl tvar U. Zámek byl později částečně upraven a dnešní podobu získal na začátku 20. století.  

Správu obce, která vždy patřila ke středisku panství roketnického, řídili majitelé buď přímo nebo správci prostřednictvím fojtů

Majitelé panství:

  • 1349 Hereš z Rokytnice, bratr Dětřich a jeho syn Adam 1378
  • 1385 zeť Hereše, Vok z Kravař
  • 1385 Rudolf z Frenkštátu, Jan z Frenkštátu
  • 1397 Jindřich z Dambořic
  • 1419 synové Jindřicha z Dambořic, Jindřich, Jan, Petr a Smil
  • 1437 synové Jana a Jindřicha z Dambořic, Jan a Hynek z Rokytnice
  • 1466 Jan z Ludanic a bratr Hynek
  • 1492 syn Jana z Ludanic, Hynek (Hynek zemřel v r.1536 a je pochován v kostele pod dlažbou)
  • 1536 syn Hynka, Půta z Ludanic
  • 1559 Václav z Ludanic
  • 1574 prodáno panství rokytnické Jetřichovi Podstatskému z Prusinovic pánem Zachariášem z Hradce, poručníkem nezletilé Kateřiny z Ludanic, které panství patřilo
  • 1576 Zdeněk a Maxmilián z Rožmitálu
  • 1577 Joachym Haugvic z Biskupic
  • 1607 syn Karel Haugvic (v roce 1600 bylo ve vsi 44 osedlých domů)
  • 1633 olomoučtí jezuité (jen 25 osedlých domů)